Recyklované polyesterové vlákno, recyklované odpadní lahve z koly jako surovina. PET lahve se po odstranění víčka a etikety podrobí praní vodou, třídění, drcení, flotaci a dalším zpracovatelským procesům, poté lze z nich granulací získat PET úlomky, ze kterých se vyrábí čipy, které se následně taví, tažou a podrobují dalšímu zpracování za účelem výroby recyklovaných polyesterových dlouhých vláken. Opětovné využití zdrojů – recyklace je nyní běžně uplatňována ke snížení emisí uhlíku; ekologická vlákna mají velký význam pro ochranu životního prostředí a úsporu zdrojů. Obnovitelné textilní materiály umožňují snížit spotřebu ropy jako suroviny, šetřit energií spotřebovanou při zpracování ropy do surového hedvábí a snížit emise oxidu uhličitého, čímž se zpomaluje rychlost globálního oteplování a předchází se znečištění půdy a atmosféry způsobené uložením a spalováním odpadů.
Biologicky rozložitelná příze: Přidáním biologicky rozložitelných přísad do procesu příze vzniká nový typ suroviny pro přízi, která umožňuje výrobu hydrofilních polyesterových vláken. Tím se původně hydrofobní polyesterová vlákna, jejichž povrch a struktura obtížně pohlcují vlhkost, přemění na nový typ polyesterového vláknového materiálu, který je schopen podléhat hydrolýze a redoxním reakcím za účasti mikroorganismů v přírodě. Pokud je tato nová biologicky rozložitelná vláknová látka pohřbena v půdě, více než 600 druhů přirozeně se vyskytujících mikroorganismů provede hydrolýzu a redoxní reakce s polymerem vlákna za dostatečného obsahu vody; biologicky rozložitelné přísady ve vlákně navíc usnadňují mikroorganismům a bakteriím biologický rozklad vlákna. Mikroorganismy dále sekretují enzymy, které štěpí molekulové řetězce molekul PET, čímž polymer postupně rozpadá na jednodušší složky. Tyto jednoduché monomerní složky základní monomerní struktury lze následně dále rozkládat bakteriemi, přičemž konečným výsledkem je uvolnění oxidu uhličitého, metanu, vody a zbytkové biomasy.
Obnovitelné látky. Recyklovaná vlákna, také nazývaná viskóza, se vyrábějí rozpouštěním celulózy, například ze slamy nebo kůry, a následným tažením. I když mají recyklovaná vlákna příjemný dotek, dobrou schopnost pohlcovat vlhkost a propustnost pro vzduch, jejich výroba probíhá chemickými procesy, čímž vznikají nevyhnutelné chemické zbytky; ve srovnání s bavlnou a jinými přírodními vlákny je proto jejich ekologická účinnost nižší. Viskózová vlákna mají vynikající schopnost pohlcovat vlhkost (standardní míra vlhkosti 14 %) a jsou propustné pro vzduch, což zajišťuje vyšší komfort nošení. Kromě toho existují i jiné druhy recyklovaných vláken, například acetát nebo měď-amoniakové vlákno (standardní míra vlhkosti přibližně 4 %); i když mají také dobrou schopnost pohlcovat vlhkost a propustnost pro vzduch, jejich pevnost výrazně klesá při styku se zářem nebo po praní, čímž se snižuje pevnost oděvu a dochází k jeho rychlejšímu poškození. 2. Viskóza (rayon) má dvě základní suroviny: ropy a biologického původu. Viskozu z biologických zdrojů označujeme jako regenerované vlákno. Způsob přípravy regenerovaného vlákna: z celulózových surovin se extrahuje čistá alfa-celulóza (tzv. celulózová pasta), která se poté zpracuje za použití hydroxidu sodného a disulfidu uhličitého, čímž vznikne oranžově zbarvený sodný xantát celulózy. Tento se následně rozpouští v ředém roztoku hydroxidu sodného a vznikne tak lepkavá tavenina vhodná pro tažení, tzv. viskóza.
EN
